Velkou předností celoplošně přilepených parket je nesporně jejich vysoká kvalitivní úrověň,která spočívá v tom,že broušení povrchu po přilepení vzniká dokonale rovný povrch bez výškových referencí ve styku jednotlivých dílců,jež občas vidáme u méně kvalitních druhů tzv. plovoucích podlah.Celoplošně lepené parkety vytvářejí jednolitý lakový povrch bez pohledově zřetelných přerušení,s nímž se lze setkat u podlahovin předem lakovaných ve výrobě na kontinuálních lakovacích linkách.
Další velkou předností lepených parket je možnost těsně je k dlažbě a tím i bez přechodových lišt plynule navázat na podlahu v předsíni,koupelně,kuchyni,eventuálně i kolem předkrbové kamenné podlahy.Můžeme si to dovolit,protože nedochází k lineárním změnám díky přilepení k neditalujícímu betonovému podkladu.Podkladní beton prodělává nepatrný smršťovací proces v prvních třech měsících.Další lineární změny betonu jsou tak malé,že na stlačení dřeva již nemají vliv.I zkušení parketáři se děsí,když použiji u celoplošně lepených parket termín "nulová dilatace".Po zkušenostech s někdejšími asfaltovými tmely,ba dokonce s teplým propanovým asfaltem a jeho trvalým "studeným tokem" se starým praktikům nedivím.Ještě i před pár lety jsem viděl mozaikové parkety přiřezané k ocelové zárubni s dvoumilimetrovou hrůzostrašnou dilatační spárou.Je třeba si uvědomit,že celoplošně přilepené parkety nedilatují.A pokud se nechává u stěny bývá často vyvýšený přesah pružné vložky nebo vyvýšený beton kolem zdi.Dalším důvodem je také snazší broušení,neboť je-li u stěny 10-15 mm mezera,snadněji se nám obvod dobrušuje okrajovou bruskou,kotouč se nemusí přiblížít až ke stěně.
Stinnou stránkou celoplošně lepených parket je zejména vlhkost,která působí parketářským firmám nemalé problémy.Stanovením vlhkosti,podle normy pod 3% problém teprve začíná.Jak je to vlastně s tou vlhkostí? Kde začíná,kde končí?Jak je možné,že dřevo může mít vlhkost 9% a beton jen 3%?
V určitém prostředí s určitou vlhkostí vzduchu a teplotou nastává vyrovnání vlhkosti ve všech hygroskopických materiálech,mezi něž patří mimo jiné i beton a dřevo.Toto vyrovnávání vlhkosti probíhá pomalu,u betonu několik měsíců,u dřeva rok a více.Z fyzikálního hlediska dochází k vyrovnávání tenze vodních par ve vzduchu s tenzi vodních par v hygroskopickém materiálu až do absolutního vyrovnání.V odborné terminologii se tento stav nazývá stav vlhkostní rovnováhy. Jestliže se změní ve vzduchu obsah vlhkosti nebo teplota,změní se i vlhkost hygroskopického materiálu opět na stav vlhkostní rovnováhy.Hovoříme-li např. o vlhkosti dřeva 9% ,rozumíme tím,že ve dřevě je obsaženo 9% vlhkosti (vody) vztažené na základ absolutně suchého dřeva,vyjadřené ve hmotnostních jednotkách (nesprávně řečeno ve "váhových jednotkách), např. v gramech.Příklad: vzorek dřeva (výroba,např. část parkety) váží 100g. Vysoušíme-li tento vzorek ( zpravidla při teplotě 105°C ) tak dlouho,až jeho vlhkost neklesá,odešla (vypařila se) veškerá voda původně v něm obsažená. Této hmotnosti říkáme absolutně suchá hmotnost (nesprávně řečeno absolutně suchá váha) a považujeme ji pro vyčíslení za základ,tedy za 100%. Vlhkost,která sušení ze dřeva odešla,zjištěná z rozdílu hmotnosti vzorku před sušením a po sušení (do konstantní hmotnosti) je hmotnost vody,kterou vyčíslíme v procentech ze základu.Matematickou řečí vyčíslíme vlhkost takto:
kde:
Gw -hmotnost vzorku před sušením (g)
Go-hmotnost vzorku po sušení (g)
W- vlhkost v
U betonu je postup při zjišťování hmotností stejný jako u dřeva.Nejvyšší vlhkost u dřeva(po skácení) činí i přes 100%,zatímco u betonu činí vlhkost v míchačce přibližně (v závislosti na obsahu cementu, zrnitosti kameniva,obsahu vody - zavlhlá směs,vlhká směs,nebo suchá směs) cca 10%.V obou případech se jedná o vysokou počáteční vlhkost.V normálním bytovém prostředí klesnou vlhkosti na rovnovážný stav takto: dřevo bude mít vlhkost 8-10% (koncem zimy klesne až na 7%),beton bude mít vlhkost 1,3-2,3%.
Aby nedocházelo k objemovým změnám (odtržení,spáry) po celoplošném nalepení parket,mělo by mít dřevo vlhkost 9% a beton pod 3%.Má-li beton vyšší vlhkost,předává ji do dřeva,dřevo bobtná,vytváří ve spoji smykové napětí a dochází k odtržení,k havárii.Má-li dřevo výrazně nižší vlhkost než 9%, např.5%,dochází k vyrovnávání až na stav vlhkosti rovnováhy,tedy až na 9%,dřevo při tomto zvyšování vlhkosti bobtná,což vede až k odtržení v lepeném spoji.Má-li dřevo podstatně vyšší vlhkost, např.12% a více,dochází zákonitě k poklesu na obvyklý stav vlhkostní rovnováhy-až na 9%, koncem zimního období až na 7%.S úbytkem vlhkosti se zmenšují šířky,vznikají nežádoucí spáry,opět havárie.Platná norma ČSN 744505 stanovuje přípustnou vlhkost betonu před podkládkou parket maximálně na 32%. Ozývají se hlasy snížit tuto přípustnou hranici až na 2,5%.Je ti téměř konečná hodnota,ustálená hodnota v interiéru.Dodržování hodnoty 2,5% by vedlo ke zbytečnému zablokování pokládky dřevěných podlahovin.Tříprocentní vlhkost není sice konečná,ta činí cca 2%,proces pozvolného,dlouhodobého odchodu vlhkopsti však nemusí ještě znamenatv výrazné objemové změny ani u podlahových prvků u masivů.Pamatovat u nich ale musíme na drobné spáry,které zákonitě vznikají vlivem periodického střídání mikroklimatu v ročních cyklech.Investora je potřebné na tuto okolnost předem smluvně upozornit.
Reklama
2002-2024 © PROFISTAVBY.CZ | rekonstrukce domů a bytů, realizace staveb, výstavba RD | Šíření článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno.
Prodejna kameniva Orlová | Nový Jičín | Výstavba RD | Hydroizolace a sanace | Střechy a pergoly | Ploty brány vrata
Rekonstrukce domu a bytu | Recyklace odpadů a kamenivo | Realizace zahrady | zakládání trávníků